Je sladký, ale může být i slaný. Může být měkký ve vaničce, tvrdý na strouhání nebo hrudkovitý. Může mít hodně, ale i velmi málo tuku. Mluví se o něm jako o univerzální potravině. Podle některých má dokonce léčivé účinky. Quark.
Kdo máte za sebou alespoň pár lekcí němčiny a mezi jinými i téma Essen und Trinken, tušíte, že slovo Quark s jídlem souvisí. Der Quark je totiž česky tvaroh. Vařit ale dneska nebudeme. Zajímalo by mě totiž, jak byste přeložili větu v nadpisu. S jídlem – a tedy ani s tvarohem totiž nesouvisí ani trochu.
So ein Quark!
Odkud byste řekli, že toto slovo pochází? Ze severu – aneb již staří Vikingové měli rádi univerzální potraviny? Nebo že by tvaroh míchali už staří Kelti? Asi ne. Někdy ve 14. století se totiž tato pochoutka objevuje v němčině jako twarc, quark, nebo zwarg. Tyto varianty zřejmě pocházejí z tvaru twarog, který používala dolnosrbština. A nejen ona. V polštině se užívá twaróg, hornosrbštině je twaroh, o češtině a slovenštině ani nemluvím. Původ slova by mohl být tedy v praslovanském základu tvarogъ nebo také v řeckém τυρός, což znamená sýr.
Rede nicht solchen Quark!
A proč už tu mám potřetí nadpis, u kterého není jasné, co znamená? Všechny věty v podstatě znamenají totéž. Tušíte? Výraz Quark totiž dostal v 16.století další význam. V hovorové němčině je synonymem pro Unsinn (nesmysl), Blödsinn (hloupost) nebo dokonce Schund (šmejd, brak), je synonymem pro něco bezcenného nebo nevýznamného. Možná proto, že jako potravina z mléka byl tvaroh už tehdy velmi dostupný a tedy levný, jinými slovy bezvýznamný. Nebo proto, že při špatném nebo příliš dlouhém skladování velmi ztrácí na atraktivitě – a to je ještě dost eufemisticky řečeno. Also rühren wir den alten Quark besser nicht wieder auf! 🙂