Říká se jim různě. V Německu nejčastěji die Brezel, v Bavorsku die Breze nebo die Brezn. V Rakousku, aby se to nepletlo, das Brezel a ve Švýcarsku pro změnu die Bretzel, ale v mluvené formě se používá spíš zdrobnělina das Brätzeli. Jedna z nejrozšířenějších gastronomických ikon německy mluvících zemí a také zemí bývalého Rakouska-Uherska. Včetně nás. Prostě preclík.
První upekli v klášteře?
Vznik prvních preclíků obestírá tajemství. Pocházejí zřejmě z klášterů na hranicích mezi Itálií a Francií a poprvé se objevují asi kolem roku 600 n.l. Podle legendy tehdy jeden italský mnich upekl tuhle pochutinu jako odměnu pro děti, které se naučily správně modlitbu. Preclík měl představovat zřejmě ruce sepjaté k modlitbě a tři otvory na něm symbolizovaly Svatou Trojici. A protože odměna se latinsky řekne pretium, základ pro označení preclík byl na světě.
Jenže tak jednoduché to zřejmě zase nebylo. Mnohem rozšířenější výklad vychází sice z toho, že v preclíku je možné vidět paže zkřížené na hrudi (při modlitbě), nicméně základ pro označení si bere z latinského výrazu pro paži: brachium. Z něj pak vznikl brachiatus a zdrobnělý braciatellus. Od něj už to pak bylo jen coby preclíkem dohodil k německému výrazu brecedela a brezel.
Pod ochranou preclíků
Kolem 7.století se preclíky šíří s posvěcením katolické církve do světa. Kvůli svému tvaru a legendě spojené s katolickou církví se jim připisuje ochranná moc. Věšely se nad dveře, do světnic i do chlévů. Od středověku je pekli už specialisté -preclíkáři- a preclík se stal také symbolem pekařského cechu.
V Německu se první zmínky o preclíku objevují ve 12.století, u nás o tři století později. V Rakousku dětem dokonce nějakou dobu nahrazují vajíčka, která se hledají o Velikonocích, o Vánocích se jimi někde zdobily vánoční stromky.
I preclík má svůj den
Díru do světa ale udělalo toto děravé pečivo ve Spojených státech. Přinesli si je tam s sebou zřejmě emigranti z Německa a Švýcarska v 18. století. Američané pochopili výhodu preclíků coby trvanlivé potraviny a začali se strojovou výrobou. Jejich nejstarší americkou pekárnu pak postavili v polovině 19.století ve městě Lititz v Pennsylvánii. Určitě není bez zajímavosti, že toto městečko založili příslušníci Moravské církve a nazvali je podle hradu Litice, který je nedaleko Žamberka. V roce 1993 pak ve Filadelfii vzniklo Muzeum preclíků a od roku 2003 se tu 26. duben slaví jako Národní den preclíků.
Jak si preclík upéct?
Dříve se vyráběl jako postní jídlo jen z mouky a vody, protože věřící nesměli v postním období (především před Velikonocemi) vejce a mléčné výrobky.
Ani dneska ale jeho příprava není komplikovaná. Je potřeba jen máslo nebo sádlo, hladká mouka, voda, sůl, vejce na potření a kmín na posypání. Louhované preclíky se pečou bez tuku, ale z tužšího kynutého těsta s droždím. Obsahují i další ingredience, které přidávají výraznější chuť a lesk.
A pokud byste chtěli ochutnat americký pretzel, tak se připravte na zatraceně rychlou evoluci. Vedle tradičních receptů tu totiž najdete i varianty polité čokoládou, karamelem nebo třeba burákovým máslem. Prostě není preclík jako preclík. Guten Appetit!